Po slezsku v Sudetii

Ve dnech 18. a 19. března 2017 Hotel Sudetia, Sudetské centrum zdraví a Dům tvůrčí práce v lázních Świeradów-Zdrój pořádaly seminář „Slezsko bez hranic”- setkání pro všechny, kteří mají zájem o dějiny Polska a Evropy. Pozvání organizátorů přijal mimo jiné například biskup senior vratislavské diecéze Evangelické augsburské (luterské) církve v Polsku Ryszard Bogusz, evangeličtí faráři z Dolního Slezska a Těšínska, mezi nimi farář obce v Lubáni Cezary Królewicz a farář obce ve Wisle Waldemar Szajthauer, farář Zbigniew Obracaj z Katowic, ředitel nakladatelství Augustana – farář Jerzy Below, starosta lubánského okresu Walery Czarnecki, vrchní radní církve v Görlitz – paní Margrit Kempgen, četní individuální hosté z Dražďan, Zgorzelce, Görlitz, Lubáně, z okolí Těšína, z Bielska-Bialé, Varšavy a dalších míst v Polsku a Německu i obyvatelé Świeradowa-Zdroje. V zaplněném konferenčním sále vyslechlo vystoupení a diskuze o tématech spojených s malou slezskou vlastí a 500. výročím reformace více než 70 hostů. Obě témata se spojují nejen v historickém kontextu, ale také v souvislosti se stávající činností samosprávních a nevládních institucí a organizací. Jménem Hotelu Sudetia seminář řídil Arkadiusz Lisowski.

Slezsko – zeměpisná krajina, kulturní oblast, malá vlast, region, Dolní, Horní, Opolské, Těšínské, Hornolužické, Opavské – v Evropě je málo regionů s tak bohatou kulturní, náboženskou, etnickou, jazykovou, politickou a hospodářskou historií, regionů, které fascinují svým bohatstvím a rozmanitostí. Otevřenost, tolerance a vzájemná akceptace lidí s odlišným původem, jazykem, náboženstvím i povoláním způsobuje, že Slezsko je pro tolik lidí jejich malou vlastí a že ztvárňuje poselství přeshraniční identity, založené na rozmanitosti. Během konference měli účastníci možnost poznat různé tváře Slezska. Pro Slezany a to jak Poláky, obyvatele Świeradowa, jejichž rodiny byly většinou vyhnány z bývalého území východního Polska, tak i pro Němce, žijící nyní v Německé spolkové republice, to byla příležitost odhalit prvky své identity a pro ostatní zase možnost potkat se s regionem, který oslňuje svou kulturou, mentalitou a překvapuje historií i současností.

V programu byly také přednášky známých představitelů vědy a kultury, různé prezentace, vystoupení souboru etnické rusínské skupiny Łemků, kteří nyní bydlí také ve Slezsku, výstava na bázi mládežnického projektu o vzájemném vnímání Poláků a Němců, historie evangelické církve na Dolním Slezsku, świeradowská premiéra dvoujazyčné divadelní hry „Luther nebyl na Slezsku” a prezentace dědictví boleslavské keramiky (Bunzlau). Nechyběly také zájezdy do Kostela míru ve Svídnici, baziliky v Křešově, manufaktury v Boleslavci a do starodávného města Slezské Lubáně, významného člena Spolku šesti měst, ve kterém se cesty Poláků, Němců a Čechů křížily už před staletími. Tato setkání utvářela v dějinách Evropy neopakovatelnou atmosféru, kterou cítíme dodnes.

Cílem semináře bylo upevňování regionální identity, která i když různorodá, s sebou nese společné rysy. Účast na semináři zástupců různých kruhů a prostředí lze srovnat s kvasem, základem, na kterém vzniká nová kvalita mezilidských vztahů. Historické povědomí je zde hnací silou pro měnící se vzájemné vnímání Poláků, Němců a Čechů, kde každá skupina má svůj přínos do kulturního bohatství Slezska. Takové společenské iniciativy vyvěrající zdola mají svůj význam, protože dorozumění mezi národy, regiony a konfesemi je závislé na individuální percepci zde žijících lidí. Doufáme, že se seminář „Slezsko bez hranic” stane takovou malou cihličkou v budování regionální identity.

 

Ve dnech 16. – 21. března 2018 v Hotelu Sudetia čili Sudetském centru zdraví a Domu tvůrčí práce v lázních Świeradów-Zdrój proběhl seminář „Slezsko bez hranic” – setkání pro každého, kdo má zájem o dějiny Polska a Evropy. Pozvání hlavní organizátorky semináře paní Beaty Gardawské přijali četní hosté, mezi nimi profesoři jazykovědy z Katovic, Opole, Hamburka, starostové Lubáni Arkadiusz Słowiński a Nového Města pod Smrkem v Čechách Pavel Smutný, vrchní rada Konzistoře Evangelické církve Berlína a Branibor Margrit Kempgenová a individuální hosté z Polska, Německa a Česka i obyvatelé Świeradowa-Zdróje. V konferenčním sále Hotelu Sudetia více než 50 lidí poslouchalo příspěvky a diskutovalo o tématech spojených s malou slezskou vlastí a významem dialektů a nářečí pro zachování kulturní identity. Jménem Hotelu Sudetia seminář řídil a zároveň plnil úlohu tlumočníka pan Arkadiusz Lisowski.

V programu, rozděleném do tří tematických bloků, se nacházely přednášky známých osobností z oblasti vědy a kultury, prezentace a diskuse.

Tématické bloky byly věnovány:

  • slezským dialektům a nářečím na slezském území, od Lužice až po Těšínsko, a jejich úloze v utváření národní a kulturní identity;

  • vzájemnému vnímání mládeže ze tří pohraničních regionů Slezska (Görlitz/Zgorzelec, Świeradów-Zdrój/Nové Město pod Smrkem, Cieszyn/Český Těšín) na základě výsledků 700 anket.

  • tradici sklářství v Sudetech.

O dialektech a nářečích Dolního Slezska v první přednášce hovořil pan profesor Friedrich Wilhelm Preuss z Archivu slezských nářečí a dialektů v Sparrieshoop v Německu. V nesmírně bohaté na informace přednášce prof. Preuss prezentoval jazykovou oblast Dolního Slezska před 2. světovou válkou a příklady a zvláštnosti jednotlivých dialektů. Paní profesorka Jolanta Tambor ze Slezské univerzity v Katowicích potom přednesla příspěvek o dialektech a nářečích Horního Slezska. Obě přednášky byly úvodem k dalšímu rozjímání o tom, čím je řeč v souvislosti se zachováním kulturní identity. Příkladem životaschopnosti nářečí byla přednáška o publikacích vydávaných v těšínském nářečí, od pana doktora Józefa Szymeczka z Českého Těšína, dlouholetého předsedy Kongresu Poláků v Čechách. Poslední přednášku prvního dne semináře o nářečích Těšínského Slezska, přednesla jménem vynikajícího badatele kultury na území Záolší v české části Těšínska – profesora Ostravské univerzity pana Daniela Kadłubce, ředitelka Městské knihovny ve Wisle dr. Renata Czyżová.

Druhý den semináře začal návštěvou v Muzeu Gerharta Hauptmanna v Jagniątkowu (Agnetendorf), nositele Nobelovy ceny, který ve své tvorbě používal jeden z dialektů Dolního Slezska z okolí Wałbrzycha. Účastníky semináře v Hauptmanově vile doprovázel velmi zasvěcený místní průvodce. Po návratu se jako první ujal slova profesor Bogusław Wyderka z Opolské univerzity, který hovořil o pokusech kodifikace slezštiny a zamyslel se nad funkci kodifikace v udržení dědictví toho jazyka. O sociolingvistických aspektech slezských dialektů pak hovořil profesor Jan Patrick Zeller z univerzity v Hamburku. V tom samém kontextu byly příkladem živého využití nářečí a jazyků menšin i dvě poslední přednášky druhého dne semináře. Profesor Jan Puczek z Cisownicy z Těšínského Slezska hovořil o vztahu těšínského nářečí a polštiny a Lužičanka, farářka Jadwiga Mahlingová z evangelické obce ve Slepo v Horní Lužici, zase seznámila posluchače s dějinami a dnešním dosahem hornolužičtiny.

Další den poskytl účastníkům semináře možnost poslechnout si příklady původních dialektů a vyprávění o minulosti, současnosti a budoucnosti slezských dialektů a nářečí v provedení pánů Wolfganga Moschka z Sundern-Langscheid, Helmuta Lietsche z Frohburgu u Lipska, Edgara Krause z dolnolužické Chotěbuze (Cottbus), nebo dr. Józefa Szymeczka z Těšínského Záolší a prof. Jana Puczka z Cisownicy.

Dalším tematickým blokem bylo vzájemné vnímání mládeže nad hranicemi Slezska ve třech různých regionech. Autorem a hlavním předkladatelem toho tématu byl Arkadiusz Lisowski. Úvod k výsledkům bádání, provedených v Cieszynie, ve Wisle a v Českém Těšíně, přednesl farář evangelické obce ve Wisle Waldemar Szajthauer, který soustředil svou pozornost na vzájemné stereotypy obyvatel pohraničních míst. Předběžné výsledky výzkumů poskytly odpověď na otázky o tom, čím jsou hranice v představách obyvatel pohraničních regionů a ukázaly na vztah mladých lidí k životu v sousedství jiných národností. Odpovědi se týkaly vybraných aspektů mentality mladých lidí a jejich způsobu života. Cílem výzkumu bylo nejen získání odpovědi na otázku, čím jsou státní hranice ve vědomí obyvatel, ale také získání dodatečných informací pro takové činnosti jaké jsou územní plánování, zajištění dopravní infrastruktury, utváření médií a informačních kanálů, možnosti interakce v kulturním a hospodářském prostoru, a v závěrečném efektu – generování inovačních impulsů.

Aspekty vnímání práce a úlohy jednotlivce ve fungování hospodářství na základě výsledků empirického studia předvedl pan profesor Juliusz Gardawski z Hlavní obchodní vysoké školy ve Varšavě (Szkoła Główna Handlowa). Zajímavé, občas překvapivé výsledky studia se staly základem pro závěrečnou diskuzi, které předcházela prezentace tematické výstavy „Církev je mým domovem – neuvěřitelné” – o vzájemném vnímání žáků, Poláků a Němců, evangelíků a katolíků, o čemž mluvila vrchní rada Konzistoře Margrit Kempgenová.

S tradicemi sklářství v Sudetech posluchače velmi zajímavě seznámila paní profesorka Akademie výtvarných umění v Krakově, Marita Benke-Gajdová. Další den byla přednáška doplněná návštěvou ve dvou sklárnách v Čechách: ve sklárně v Harrachově a ve sklárně Bořka Šípka, architekta a světoznámého designéra, který mimo jiné projektoval vybavení rezidence Václava Havla na Hradčanech.

Cílem semináře bylo upevňování regionální identity, která ačkoli rozmanitá, má společné rysy. Historické vědomí je hnací sílou pro měnící se vzájemné vnímání Poláků, Němců a Čechů, při čemž každá skupina má svůj přínos do kulturního bohatství Slezska.

Doufáme, že se seminář „Slezsko bez hranic” stane takovou malou cihličkou v budování kulturní identity.

Dodaj komentarz

Twój adres email nie zostanie opublikowany. Pola, których wypełnienie jest wymagane, są oznaczone symbolem *